Zřícenina hradu Brandýs nad Orlicí

Hrad stojí na východním kraji města na dlouhém zalesněném ostrohu mezi Tichou Orlicí a Dolenským potokem. Starší bádání spojovalo jeho vznik s Jindřichem z Prostiboře a rokem 1289, dnešní badatelé to ale odmítají. Na počátku 14. století panství držel Oldřich de Brandeiz, kterého Zbraslavská kronika roku 1308 líčí jako škůdce lanšperského klášterního panství. Od poloviny 16. století už na hradě nikdo nebydlel a roku 1632 se uvádí jako pustý.

Umělé příkopy dělí areál na tři části. V prvním předhradí jsou stopy opevnění a zbytky obdélné budovy. Čelo druhého předhradí uzavírala mohutná štítová zeď se zaoblenými kraji, postavená nejspíš po husitských válkách – měla jádro pasivně chránit před dělostřelbou obléhatelů. V jádru zůstal homolovitý útvar, snad pozůstatek bergfritu, a valeně klenuté prostory na jihozápadě a západě.

Koncem 19. století se z Brandýsa stalo oblíbené letní sídlo a výletní místo. Roku 1884 tu vznikl Okrašlovací spolek, který v areálu rozmístil lavičky, cestu na hrad zajistil zábradlím a nad sklepy zřídil provizorní vyhlídku.