Zámek Vrchlabí

Vedle gotické vodní tvrze vrchlabských zemanů začal stavět nové sídlo Kryštof z Gendorfu, korutanský odborník na doly a královský rada, který panství koupil v roce 1533. Hlavní práce proběhly v letech 1546–1548 podle sasko-slezského vzoru. Mezi světskými renesančními stavbami v Čechách patří zámek k nejranějším. Třípatrová budova měla čtyři osmiboké nárožní věže a kolem ní vodní příkop široký dvanáct metrů se třemi padacími mosty.

Z původního vybavení zbyla jen renesanční kamna z roku 1545, která nesou erb Bedřicha II., vévody lehnického a břežského, a zdobí je barevné fajánsové kachle s biblickými výjevy. Jsou vysoká přes 3,5 metru a stojí v zasedací síni. Roku 1890 přibyl podle návrhu Josefa Schulze novorenesanční portikus s balkonem a nárožní věže zvýšili o patro.

Dnes v zámku sídlí městský úřad, konají se tu svatby a koncerty. Střední prostoru v přízemí si můžeš volně prohlédnout. V roce 1830 kolem zámku vznikla okrasná zahrada a přírodně krajinářský park, kde nechybějí umělá jezírka ani cizokrajné dřeviny; vede jím značená naučná stezka.