Zámek Manětín

Příběh zámku se pojí se středověkou komendou, o jejíž podobě a přesné poloze se skoro nic neví – v severozápadním rohu stavby se ale našlo zdivo z doby před renesancí, které s ní nejspíš souvisí. Po roce 1440 zanikl úřad purkrabího a komenda zpustla. Později zámek patřil Lažanským z Bukové. Jeden z požárů zničil zámek, kostel svatého Jana Křtitele, školu i půlku města.

Budova má jedno patro a půdorys ve tvaru písmene L. Hlavní průčelí člení dva věžové rizality, fasádu zdobí římsy nad okny, šambrány a bosované lizény. Do zámku se vchází portálem, který v severním průčelí není umístěný symetricky. Nad zámkem se na severní straně zvedá terasa, kterou zdobí alegorie ženských postav od J. Herschera.

Část původního vybavení skončila přes svozové místo v Krásném Dvoře například v expozici jindřichohradeckého zámku, další kusy jsou ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy. Hlavní sál se pro veřejnost otevřel už v roce 1959. Od roku 2002 je národní kulturní památkou, spravuje ho Národní památkový ústav a návštěvníkům je otevřený.