Komorní hůrka

Komorní hůrka je zalesněný kopec vysoký 504 metrů a jedna z nejmladších čtvrtohorních sopek v Česku; radiometrické datování jí dává 250 až 400 tisíc let. Vznikla na dně vysychajícího slaného jezera při erupcích strombolského typu. Strusky a tufy se tu ve 20. století těžily tak intenzivně, že zbytek kužele téměř zmizel.

Goethe sem jezdil od roku 1806 a navrhl hraběti Kašparu Šternberkovi, aby dal do kopce vyrazit štolu. Kvůli penězům se to stalo až po básníkově smrti: v roce 1837 byly hotové chodby dlouhé 300 metrů, které vulkanický původ hůrky potvrdily. Dnes jsou zavalené, žulový portál s nápisem věnovaným přátelům přírody ale stojí; podle geologa Václava Cílka jde spíš o památník.

Na hůrce je Naučná stezka Komorní hůrka s podrobnými informačními panely. Nejpestřejší je opuštěná těžební jáma na východní straně: roste v ní přes 100 druhů cévnatých rostlin včetně vstavače kukačky, jehož kvetoucích rostlin tu na jaře 2021 napočítali asi 4200.